Líbí se mi být tou osobou, jenž jsem teď. Pokud jsem to já, pak o sebe nechci znovu přijít. Baví mě bavit se způsobem, který je pro mě přirozený. Za čím jsem se to honila? Co jsem považovala za lepší, báječnější, důležitější než tenhle pocit? Nad tím mi zůstává rozum stát. Když se podívám do zrcadla, boří se stavidla, protože poprvé vidím sebe. Ne přelud, ne nedokončenou malbu, ne rozpracovanou hmotu. Ne sešlost. Ne fádnost. Ne nedokonalost. Ale celou bytost. Člověka obyčejného a přesto jedinečného.
Když jsem tentokrát procházela ulicí bylo to jiné. Nepotřebovala jsem přemýšlet nad tím, kdo mě uvidí, jak na něj zapůsobím, a jak o mě bude přemýšlet. Nemusela jsem hlídat jak se tvářím.
Když jsem viděla jeho, neuvažovala jsem nad tím, co bylo, a co být mohlo. Usmívala jsem se a ten úsměv jsem cítila. Procházel mnou hluboko. Citlivé konečky mých nervů zažívaly vlastní novoroční ohňostroj. Jako záchvěv elektřiny, taky svítil. Hřejivost získala další rozměr, protože jejím zdrojem jsem byla já. A možná pozdě, ale přece, jsem byla vděčná, že odměna přichází až po vykonaných zásluhách.
Počkám si.
Když se ohlédnu zpět, znám svůj směr.
Za 1. chybíš mi, za 2. moc a moc, 3. dobrý článek, gratuluju, že sis takovému pocitu došla. Za 4. koukej odpovídat na komenty, za 5. musíme se už konečně vidět !!!
OdpovědětVymazatZa 1. taky mi chybíš, za 2. ještě víc, za 3. moc děkuju, 4. už koukám, 5. to teda MUSÍME!!!!
OdpovědětVymazatHele, nepříjde ti blbý takhle děsně zanedbávat svůj blog a především mě, jako jeho čtenářku ?? Kde jsou ty doby, kdy jsem den co den navštěvovala tvůj tehdejší blog a četla o Samuelovi, Adelaide, tý hlavní hrdince od M. .. vidíš ?? Už si to ani pořádně nevybavuju !!
VymazatMiláčku promiň, :) já se polepším.... Momentálně na něčem pracuju a slibuju, že do pátku to budu mít hotové.... ;-)
OdpovědětVymazat